2ZOBRAZENÍ

Loni oslavil pan Hons devadesate prvni narozeniny. Pozehnany vek, kdy uz mnozi prilis nesleduji beh veci verejnych nebo svou byvalou profesi.

U pana profesora, autora mnoha knizek o zeleznici, ktery neprestava prispivat do casopisu ani dnes, to neplati. Proto jsme ho navstivili a zeptali se na jeho nazor na posledni vyvoj v doprave a na zeleznici v Ceske republice. Vyvoj na zeleznici prirozene sleduji, uz jako historik i soucasnik, zvlaste pak lidi, ktere znam. Napriklad pana ministra Peltrama a jeho manzelku pani Korinkovou. Pracoval jsem totiz, uz jako duchodce, pet let ve Vyzkumnem ustavu dopravnim, pracoviste Praha, ktere vedl exministr dopravy Rehak. Tam jsme se poznali, spolupracovali jsme na dopravne-politickych ukolech a mohu rici, ze jsme meli totozne nazory na mnoho veci, tykajicich se zeleznice, jako jsou uplne vlastni naklady jednotlivych oboru dopravy vcetne dopravni cesty a ochrany zivota jako kriteria rozhodovani.

Pani Korinkova nastoupila do funkce generalni inspektorky...

A domnivam se, ze to je clovek opravdu na svem miste. Generalni inspekce byvala uz za c. a k. Rakousko-Uherska uctyhodnou a obavanou instituci; v jejim archivu se najde spousta zajimavych veci nejen pro historiky. Patri mezi ne stale rostouci rychlosti zeleznicni dopravy, ktera vstoupila do ery vysokorychlostnich siti, trati a vlaku se vsemi dusledky na bezpecnost provozu a delbu prepravni prace.

Jak vidite, pane profesore, dalsi vyvoj zeleznice?

Verim, ze nove jmenovani urednici jsou lide na svem miste, ze podle toho, co ctu o nich a od nich, dokazou zajistit vyvoj pozitivni, a ne utlum, pripadne postupnou likvidaci drah. Dnes vstoupila do nazirani na zeleznicni dopravu take ekologie, snaha o udrzeni prizniveho zivotniho prostredi. To drive nebylo znamo. Ekologie vyrazne strani zeleznici, protoze kolejova doprava je nesporne ekologictejsi a energeticky mene narocna nez silnicni.

Co jste nejvic zazlival predchozimu vedeni CD?

Jejich postup byl v rozporu s mymi nazory na dopravni politiku vubec. Byl to postup neuvazeny a necitlivy predevsim v ruseni regionalnich a mistnich vlaku a trati, ktere vznikaly s nemalym usilim a prekazkami tak, aby slouzily verejnym zajmum a potrebam. S regiony a mesty v prubehu doby srostly, vzajemne podmineny a ovlivneny.

Jakou dopravni politiku byste preferoval?

Mel jsem moznost seznamit se i s verejnou automobilovou dopravou, tedy hromadnou, po roce 1945 znarodnenou. Tehdy se zridila hlavni sprava CSAD na ministerstvu a ja byl na stavebnim odboru. Zacaly se stavet centralizovane opravny, autobusova nadrazi, a tak jsem tam byl - jako stavar - "zapujcen". Razili jsme heslo "Doprava jako nedilny celek", cili to, cemu se dnes rika harmonizace. Tehdy jsme ovsem nemeli tuseni, jak vzroste individualni doprava osobnich aut a ani o katastrofalnim narustu kamionove dopravy.

Jsem rad, ze na postech na ministerstvu i na zeleznici jsou dnes lide, od nichz ocekavam, ze se dokazi vyrovnat s tlaky automobilovych priznivcu a budou umet dopravu rozumne sladit, harmonizovat.

Co si myslite o nedavnem trendu: snizeni nabidky zeleznicni dopravy za ucelem uspor?

To je zcela falesny pristup. V celem svete je bezne, ze z dani prispivaji vsichni tem, kteri potrebuji dopravu treba do zamestnani. Nejde jen o zeleznici, konec koncu i na udrzbu silnic, po kterych jedou osobni auta, se dava cast dani kazdeho obcana. Proste osobni doprava je nezbytna, vyplyva z filozofie moderniho zivota. Zajem na tom, aby fungovala, ma cela spolecnost, ne jen ten, kdo ji momentalne pouziva.

Kdy se zeleznici darilo nejlepe?

Zeleznice u nas prodelavala neustale zvraty. Zacala jako privatni, pak byla zestatnena, znovu byly pokusy o privatizaci, pak v roce 1928 nasledovalo totalni zestatneni, ale take svetova hospodarska krize jako brzda rozvoje zeleznic, Po roce 1948 prichazely jen sliby, ze jedna z petiletek bude venovana doprave. Dnesni vyvoj, ktery se nestavi zcela negativne k privatizaci a opira se o myslenku oddelit infrastrukturu od provozu a obchodu, predstavuje schudnou cestu k dalsi existenci kolejove dopravy zeleznicni.

Byly uz drive snahy o toto oddeleni?

Byly hned u prvni statni drahy, kterou stavel stat z Olomouce do Prahy a ktera pokracovala do Decina. Stat ji pak pronajal akciove spolecnosti, soukrome draze Ferdinandove, ktera postavila trat z Vidne do Brna a z Breclavi do Bohumina. Sotva si to tato spolecnost pronajala, dostavela a zacala provozovat, uz to statu nevyhovovalo. Duvody dnes nezname, ale smlouva byla zrusena a draha zacala byt provozovana jako statni.

Byly to duvody ekonomicke?

Spise slo o slozity problem bezpecnosti provozu, o nutnou souhru vsech sluzeb: tratove, navestni, provozni... O bezpecnost provozu a o jeji prosazeni.

Jak se divate na podilnictvi mest a obci na provozu regionalnich drah?

Tak ty drahy vlastne vetsinou vznikaly. Tenkrat to byla obrovska prace. Muze to byt i cesta k jejich udrzeni. Ne vsude - nekde by to byl nesmysl je umele drzet. Ale jsou mista, a neni jich malo, kam silnice vede oklikami nebo neni po cely rok bezpecne sjizdna. Tam kraluje zeleznice. Tam by mely obce mit bytostny zajem na udrzeni drahy, pokud ho nebude mit stat.

Co si myslite o vysokorychlostnich tratich?

To je budoucnost, bez nich by to asi ani u nas neslo. Jsou to trate, ktere integruji kontinent. Vzdyt v mnoha pripadech vedou pres nekolik zeleznicnich sprav - treba z Londyna pod kanalem La Manche do Parize, Bruselu a dal.