145ZOBRAZENÍ



Než se podíváme na aktuální kondici slovenského hospodářství, je třeba si připomenout jeden zajímavý a velice důležitýfakt, díky kterému se z malé středoevropské země stává čím dál rychlejší a silnější ekonomický tygr. Tímto faktemje v posledních osmi letech neustále se snižující daňové zatížení slovenských obyvatel. Zapomenuto není samozřejměani na firmy podnikající na Slovensku. Rovnou daň ve výši 19% (zavedenou v roce 2004) bychom mohli po shlédnutínásledujících grafů označit za jakousi obraznou třešničku na dortu, která pomohla ozdobit veškeré "antidaňové"úsilí.

Z prvního grafu je patrné zhruba toto: Zatímco v Česku v posledních osmi letech došlo k nárůstu celkovéhodaňového zatížení ekonomiky z 35% na 37%, na Slovensku se daňové zatížení snížilo doslova radikálním způsobem.A to z 39% procent na cca 31 procent(daňová kvóta v ČR, daňová kvóta na Slovensku).

Ve druhém grafu máme možnost navzájem porovnat souhrnné daňové zatížení v jednotlivých zemích Evropské unie. Na prvnímmístě je socialistické Švédsko s daněmi ve výši 51%, na samém chvostu pět nejrychleji se rozvíjejících evropskýchzemí - Litva, Lotyšsko, Slovensko, Irsko a Estonsko. Všechny cca 30%. Jestliže na Slovensku dojde v období let 2007 až2008 ke snížení rovné daně na 15-17%, klesne souhrnná daňová kvóta v této malé středoevropské zemi do oblasti 25-26%a Slovensko se rázem dostane do pozice země s nejnižším daňovém zatížení na světě (hned po daňových rájích). Jehopozici by mohlo ohrozit pouze Česko se svou 15-ti procentní rovnou daní (pokud by vládu sestavovaly pravicové stranyv čele s ODS). Daňová kvóta v zemích EU25

Hospodářský růst

V posledním čtvrtletí loňského roku se ekonomický výkon Slovenska zvýšil o 7,6% meziročně. Za takto vysokýmrůstem je třeba hledat především investice do výroby a nových technologií (tvorba hrubého fixního kapitálu = +15,1% (!))a spotřebu domácností (+5,9%). V souhrnu za celý rok 2005 se zvedlo slovenské hospodářství o 6,0%, což je na vlasshodná hodnota s růstem HDP v Česku. Růst HDP Slovensko

Slovensko tedy dále stoupá po ekonomickém evropském žebříčku a už jen malý kousek mu schází k tomu, aby se stalonejrychleji rostoucí evropskou zemí.Čísla o rozsáhlých investicích přitom svědčí o tom, že v druhé polovině letošníhoroku přeřadí evropský tygr na rychlostní stupeň +8 až +10%. Svou výrobu přitom stále ještě nespustily automobilkyPSA a Kia. Jakmile se tak stane, skokově se zvýší export i průmyslová výroba.

Zaměstnanost

Kritici slovenské hospodářské politiky často hovoří o tom, že se ekonomické změny neprojevují na slovenském pracovnímtrhu. Pokles nezaměstnanosti je podle nich pouhou administrativní "manipulací" ze strany Ministerstva práce, sociálníchvěcí a rodiny. Podívejme se tady na "tvrdá" čísla z pracovního trhu, která nemají nic společného s vyplácením podporv nezaměstnanosti, ale naopak hovoří o tom, kolik pracovních míst celá ekonomika dokázala v daném období vygenerovat.Touto tvrdou statistikou je "zaměstnanost", která se nadmíru bedlivě sleduje například v USA.

A jak si Slovensko vede na tomto poli? Zatímco v roce 2002 existovalo v celé zemi 2 127 000 pracovních míst,v roce 2005 se jejich počet zvýšil na 2 216 000. Jednoduchým výpočtem dojdeme k nárůstu počtu pracovních míst v zemio 90 000. V sousedním dvojnásobně velkém Česku přitom za stejnou dobu přibylo pouhých20 000 pracovních míst. Poloviční Slovensko tedy v současné době vytváří paradoxně mnohem více pracovních příležitostínež jeho západní "socialistický" soused. Volná pracovní místa proto budou brzy k dispozici nezaměstnaným Ukrajincům,Polákům, Maďarům, ale třeba i Čechům z Ostravska apod.

V procentuálním vyjádření došlo v roce 2003 k navýšení počtu pracovních míst ve slovenském hospodářství o 1,8%, v roce2004 o 0,3% a v roce 2005 o 2,1% (nárůst zaměstnanosti v hospodářství SR).

Toť vše pro neznalé a neinformované kritiky liberální hospodářské politiky.

Nezaměstnanost

V posledním měsíci roku 2005 činila evidovaná míra nezaměstnanosti na Slovensku 11,4% (meziroční pokles o 1,7procentních bodů) a kolem stejné hodnoty se pohybovala i v prvních měsících letošního roku. Míra nezaměstnanosti (měsíční), Míra nezaměstnanosti (roční)

Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v posledním čtvrtletí uplynulého roku v zemi 15,3% lidí bez práce(meziroční pokles o 1,8 p.b.) a podle metodiky Eurostatu hledalo zaměstnání 16,1% osob (meziroční pokleso 1,3 p.b.).

Ze všech třech údajů o nezaměstnanosti i z předchozích čísel "zaměstnanosti" vyplívá, že se situace na slovenskémpracovním trhu ubírá dobrým směrem. Pokud bude ekonomika generovat i nadále každým rokem 1-2% procenta novýchpracovních míst, poklesne letos na podzim míra evidované nezaměstnanosti pod 10 procent a v příštím roce se dostanedo oblasti 8 až 9 procent. Další pokles (pod 13%) by mohla v nejbližších čtvrtletích zaznamenat i míra nezaměstnanostizjišťovaná výběrovým šetřením pracovní sil a stejně tak i míra nezaměstnanosti sledovaná Eurostatem.

Mzdy & Inflace

Čísla Statistického úřadu SR hovoří o tom, že "průměrný" Slovák pobíral v loňském roce hrubou mzdu ve výši 17 274 slovenských korun(průměrná hrubá mzda).V posledním čtvrtletí to bylo tradičně ještě o několik stovek korun více - přesně 19 466 Sk. Oprotiroku 2004 došlo k (nominálnímu) navýšení průměrné mzdy o 9,2%. Protože na Slovensu vzrostly ve sledovaném obdobíspotřebitelské ceny o 2,7%, činil reálný nárůst průměrných platů (po odečtení inflace) 6,3%.A jak je patrné z následujícího grafu, reálné mzdy rostly nejrychleji od roku 1997: Reálný a nominální růst průměrné mzdy.

Ke kapitole "Mzdy & Inflace" se vyplatí přidat ještě dvě poznámky:

1. V prvním čtvrtletí letošního roku došlo k opětovnému meziročnímu nárůstu spotřebitelských cen do oblasti4 až 5%. Na zvyšováním inflace stojí především rychlý růst slovenské ekonomiky a drahé energie na světových trzích(ropa, plyn, elektřina). Protože je nutné v souvislosti s přijetím jednotné evropské měny euro v roce 2009 držetinflaci "pod kontrolou", lze v nejbližší době očekávat tvrdší protiinflační reakci Slovenské národní banky - navýšeníúrokových sazeb z 3,50% na 4,00 až 4,25%. Silnější opatření nebude nutné podniknout, protože vysokou míru inflacepomůže utlumit průběžné posilování slovenské koruny k okolním měnám.

2. Z grafu české a slovenské průměrné hrubé mzdy lze vysledovat pomalé "uzavírání" platových nůžek mezi zmíněnýmizeměmi. V "korunovém" vyjádření (Kč, Sk) dojde k jejich uzavření v roce 2008. V eurech se platové nůžky uzavřou někdykolem roku 2010. Průměrná hrubá mzda v Česku a na Slovensku

Přímé zahraniční investice

V roce 2005 přišly na Slovensko přímé zahraniční investice v celkové výši 1,91 mld. dolarů, což byloo 650 milionů dolarů více než v předchozím roce, oproti rekordnímu roku 2002 to však byla zhruba poloviční hodnota. Příme zahraniční investice na Slovensku

V lákání zahraničních investic tedy Slovensko stále ještě zaostává za Českem, do nějž plynou v přepočtu na jednohoobyvatele zhruba dvojnásobné zahraniční investiční prostředky. Na druhou stranu je nutné podotknout, že tento deficitinvestičních finančních prostředků stačí díky nízkým daním bez problémů vykrýt domácí (slovenské) firmy.

Průmysl & Stavebnictví & Maloobchod

Slovenští průmysloví výrobci zakončili rok 2005 s meziročním růstem ve výši 5,0%. Pro letošní rok je odhadován nárůst průmyslové produkce o cca 10%. Tahounem průmyslu bude v nejbližších měsícíchpředevším výroba strojů a zařízení (+20 až +25%) a výroba dopravních prostředků VW + PSA (+10 až +15%).

Stavaři na tom byli v loňském roce mnohem lépe než jejich kolegové z průmyslu. Výkon celého oboru se jim podařilonavýšit o rekordních 14,9% a podobná "čísla" si udrželi i v prvních měsících roku 2006. Vysoký růst stavební výroby na Slovensku je především dílem vysoké (investiční) aktivity na průmyslových stavbácha na stavbách dopravní infrastruktury. Nezanedbatelný podíl na růstu stavební produkce má boom bytové výstavby mladýchrodin, financovaný prostřednictvím hypotečních úvěrů a rychle rostoucí kupní síle obyvatel.

Podobně dobrou "kondici" jako stavaři si v loňském roce drželi i maloobchodníci. Tržby se jim v průměru za celýrok zvýšily o 9,7%, což opět svědčí o vysokém nárůstu kupní síly obyvatelstva. Pro letošní rok lze počítat s nárůstemtržeb v maloobchodu o 7 až 8%.

Státní rozpočet

Deficit slovenského státního rozpočtu činil za celý rok 2005 33,9 miliard Sk. Pokud tuto hodnotu porovnámes hrubým domácím produktem, obdržíme hodnotu rozpočtového deficitu 2,3% HDP. Tu bychom mohli označit za prvnívýrazný krok na cestě k přijetí eura. Maastrichtská kritéria totiž přikazují každému členovi Eurozóny držet deficitstátního rozpočtu spolu s mimorozpočtovými fondy pod hranicí 3% HDP(Schodek rozpočtu (mld. Sk), Schodek rozpočtu (% HDP)).

Kvůli vlivu voleb nelze pro letošní rok od slovenského Ministerstva financí očekávat žádné zázraky. Letošní schodekby se proto měl pohybovat stále ještě v oblasti 2,5 až 3,0% HDP. V roce 2007 by však mohla být státní finanční politikaopět o něco úspornější. Schodek státní pokladny by pak mohl klesnout na cca 1,5% HDP. Vyrovnaný státní rozpočet(bez schodků) lze při troše optimismu očekávat v roce 2009. Jakmile se tohoto stavu podaří Slovensku dosáhnout, budememoci označit reformu veřejných financí v této zemi za dokončenou.

Opět je tedy nutné podotknout: Zatímco Slováci s reformami pomalu končí (ještě zbývá školství, dokončení reformyzdravotnictví + reforma odvodů sociálního pojištění), ostatní středoevropské státy ještě ani nezačaly. To platí jako Česku, tak o Polsku, Maďarsku, Rakousku i Německu. Náskok Slovenska na poli reforem se proto k dnešnímu dni zvyšujena 3 až 4 roky. Okolní státy přitom budou muset Slováky v každém případě dohnat. Otázkou zůstává pouze to, zda to budeza 5, 10 a nebo třeba až za 15 let. Čím později, tím obtížněji, bolestivěji a nákladněji.

Každému, kdo by si chtěl přečíst několik stránek o detailech slovenských reforem, doporučuje portál euroekonom.czsrozumitelně, inteligentně, objektivně a vtipně zpracovaný dokument s názvem: "Rozumíme reformám?", který vydaloslovenské občanské sdružení