68ZOBRAZENÍ

Tento známý veterán bulharského anarchistického hnutí zemřel 12. října 1996 v Sofii v požehnaném věku 90 let.

Od svých patnácti roku byl členem Bulharské anarchokomunistické federace (Anarchist Communist Federation of Bulgaria - FACB), jejíž počátky se datují od roku 1919 a s postupnými přestávkami existuje až do dnes. FACB zaznamenala poměrně velký úspěch v rozvoji anarchistických myšlenek v Bulharsku, jak mezi obyčejnými městskými či venkovskými dělníky tak mezi intelektuály i mladou generací. První konferencí FACB se podařilo spojit dosud bezvýznamné a početně slabé skupinky anarchistů uzavřené v kruhu, do masového hnutí, právě třeba pořádáním pravidelných propagačních mítinků a turné mluveného slova ve všech městech a vesnicích v Bulharsku. Během vlády prezidenta Stambolijskiho začaly represivní státní složky výrazněji útočit na ilegálni fungující FACB, napořklad uvězněním mnoha anarchistických militantů a jejich následujícím zastřelením "při útěku".

To byla ovšem pouhá předehra k rozsáhlému politickému násilí, které mělo za cíl vyeliminovat anarchistické hnutí před provedením fašistického (fašisté se organizovali především v armádních složkách) převratu. 23. března 1923 zaútočila armáda na anarchistický mítink ve městi Yambol a během těžkých boju a ostřelování města zahynulo na 23 anarchistů. O tři měsíce později proběhl fašistický převrat a zároveň na některých místech proběhla povstání proti převratu, ke kterým se později na rozkaz z Moskvy přidali i komunisté, do té doby odmítající se připojit k ozbrojenému odporu proti fašistům, kteří během konfliktu zavraždili na 35000 lidí. Georgi uniká těsně svému zavraždění a dostává se do Československa jako uprchlík, odtud se později vrací na "moment" do Bulharska a posléze končí ve Francii, kde se připojuje k bulharským utečencům. Z Francie vedou výbor pomoci (něco na zpusob Černého kříže) pro uvězniné bulharské anarchisty a vypracovávají zde program FACB. V roce 1930 probíhá v Bulharsku amnestie a Grigoriev se vrací zpět, kde opět zakládají tajnou skupinu v Sofii, aby po dvou letech politické práce znovu proběhl národní sjezd FACB, tentokráte v naprostém utajení a s mnoha bezpečnostními opatořními, kterému Georgiev předsedal. Konference znamenala duležitý krok k znovuobjevení FACB.

Ovšem v roce 1934 státní represe začíná znovu vzrůstat a Grigoriev emigruje zpět do Francie. Mezitím vypuká ve Španělsku občanská válka, kam Georgi zavítá jako delegát FACB na konferenci FAI a CNT. Potřetí se vrací zpět do rodné zemi, kde je uvězněn a stráví celou válku v koncentračním táboře až do osvobození v září 1944, kdy se FACB pokouší opět zreorganizovat, ale hned příštím rokem přebírají vládu komunisté a tisícovky militantu putují na stejná místa, kde byli před rokem - do vězení. Grigoriev odjíždí do Francie a zde pod pseudonymem Balkanski vydává dvě knihy a hraje významnou roli v bulharské exilové federaci, rovněž má klíčový podíl na poválečném ustanovení Mezinárodní anarchistické federace (IFA). Po pádu berlínské zdi se vrací na trvalo zpět, potkává rodinu, se kterou se nemohl vidit přes 40 let a znovu se aktivně zapojuje do činnosti anarchistického hnutí. 12. října 1996 umírá ve věku 90 let v Sofii.