102ZOBRAZENÍ

Tak jsem se dopracoval v listování a důkladém studiu knihy Davida Duka Moje probuzení až přes jeho pohled na holocaust. K tomu se vrátím. Téma je natolik závažné, že si zaslouží samostatný článek a já, pokud chci názory Duka rozporovat, potřebuji si ještě vyhledat v mých knihách nějaké údaje, pomocí kterých argumenty Davida Duka vyvrátím. Jde především o “bájnou” Leuchterovu zprávu a především o to, že stejně jako u Irvinga, tak i u Leuchtera je ochoten Duke věřit argumentům naprostého amatéra, který nezískal žádné vzdělání v oboru, ke kterému se v souvislosti s holocaustem vyjadřuje.

Z knihy plyne, že téměř za vše, co se stalo lidstvu zlého mohou Židé. Především mohou za komunismus. Pravdou je, že mezi čelnými představiteli moci v počátku komunistického Ruska bylo nemálo Židů. Byli to však Židé ateističtí.  Židé, kteří se sami za svůj původ styděli. Židé, kteří sami byli antisemity.  Jejich počínání v barvě rudé bylo příčinou několika krvavých pogromů a dalekosáhlého pronásledování Židů bílými a ostatním nebolševickým obyvatelstvem v předválečném období komunistického Ruska. Chce-li někdo tvrdit, že komunismus byl dílem židovstva, jak je možné, že vůdčí osobnosti komunistické strany připustili, aby důsledkem toho bylo vyhánění a vyvražďování lidí jejich vlastní krve?

Tvrzení, že za komunismus nesou odpovědnost Židé je stejně ujeté, jako tvrzení, že za nacismus mohli Němci. Ano samozřejmě bylo dost Němců, kteří se na nacismu podíleli, bylo však i dost těch, kteří se touto ideologií nenechali ovlivnit. Bohužel spousta z nich za to zaplatilo životem či podlomeným zdraví z nacistických koncentračních táborů a káznic. Ve stejné logice by se dalo tvrdit, že za nacismus mohou Rakušané, kteří obecně byli nacismem snad i více “načichnutí”, než samotní Němci. Rakušané zvláště prosluli tím, že vzhledem k počtu obyvatel Rakouska zastávali Rakušané neumérně mnoho právě těch nejdpornějších pozic. A to pozic velitelů a tyranů v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Oni za nacismus pak mohou zřejmě i Ukrajinci, bez kterých by jen těžko mohly fungovat vyhlazovací tábory na východě Polska, kde tvořili právě Ukrajinci téměř výhradně “dozorující” personál.

Pokud tedy přijmeme tezi, že nacismus nebyl obecně ideologií po které by toužilo německé, rakouské či ukrajinské obyvatelstvo, musí platit i teorie, že ani Židé nebyli těmi, kteří by byli příznivci krajních levicových zrůdných konceptů. Jestliže je někdo zločinec, šílenec, lidská zrůda, nemá nic z toho souvislost s tím, z jakého národa pochází. Nejsou národy zvrhlé a milé. Jsou jen zvrhlí a milí jedinci.

Dle Duka Židé též odpovídají za otrokářkou etapu v Americe, patřili prý k nejexponovanějším obchodníkům s otroky a celý obchod s černochy byl v zásadě jejich byznysem. Stejně tak jsou dle Duka Židé celosvětovými pasáky, kteří řídí obchod s ” bílým” masem. Uvádí několik příkladů, kdy Rusky a Ukrajinky pod záminkou dobrého pracovního místa skončily v Izraeli jako prostitutky.

Nevím, zda Židé byli hlavními “exportéry” otroků na americké břehy. Ani to nehodlám zkoumat. Snad mi to laskavý čtenář promine, ale někdy se člověk snad má právo i bez zkoumání argumentů řídit tím, čemu je ochoten věrit a jak důvěryhodný je člověk, který teze pokládá na stů. David Duke je pro mne přinejmenším manipulátorem s fakty, někdy dokonce jasným lhářem, jindy jsou jeho argumenty dílem jen prosté neznalosti a nenávisti. Z toho pohledu mám právo, alespoň se domnívám, některé jeho argumenty a tvrzení chápat jako nedůvěryhodná již jen z podstaty. Ovšem tvzení, že děvčata z východní Evropy končí i v nevěstincích v Izraeli může být samozřejmě pravdivé. Nakonec ve kterém vyspělejším státu takto řada i českých dívek neskončila. Stejná situace je i v asijských oblastech, kdy dívky z Kambodže, Vietnamu a Laosu často končí v thajských a indonéských veřejných domech. Je to smutné, ovšem nikoliv doménou Židů.

Duke se rozhořčuje nad tím, že nejprodávanější noviny a časopisy, nejúspěšnější vydavatelství, nakladatelství, televize a filmové společnosti jsou v majetku Židů. Dle něho toto Židé používají ke svým mocenským cílům. Absolutně ingnoruje, že převážná většina Židů jsou nepraktikujícími Židy z pohledu víry. Jejich zájmem tak není šíření Tóry či talmudských sdělení, ale prostý osobní a podnikatelský úspěch. Spekulace Davida Duka, že židovské společnosti obchodují jen zase se židovskými, že Žid na patřičné pozici dá zakázku jen židovské firmě, jsou samozřejmě scestné. V obchodě platí tvrdá konkurenční pravidla a nedovedu si představit kohokoliv, který by v obchodování preferoval společnost, kterou vede příslušník jeho národa z podstaty.  Takový podnikatel by asi velmi rychle poznal hloupost tohoto postupu. Celé to svědčí, že jeden z hlavních argumentů antisemitismu, a to prostá lidská závist, je stále živý.

Zaujalo mne, jak Duke operuje s termíny Američan a Žid, a to i v případě, kdy v obou případech zjevně myslí občana Spojených států amerických. Je to stejné, jako když naši tzv. vlastenci používají termíny Čech a Cikán, ackoliv též zjevně jde v obou případech o občany ČR.  Napadá mne, když Duke má potřebu zdůrazňovat, že některý občan USA je Židem, proč nemá stejnou potřebu zdůrazňovat že je Němcem, Britem, Australanem, Holanďanem….. Vlastně původním obyvatelem USA jsou jen a jen příslušníci indiánských kmenů, všichni ostatní jsou přistěhovalci, ať už mají kořeny v Dánsku či Švédsku. Že by Duke považoval občany, které globálně označuje za Američany, za občany jiné kategorie než ty, které označuje jako Židy?

Bez povšimnutí David Duke nenechává ani židovskou “lichvářskou” minulost. Už ovšem nepřipomíná, že Židům bylo usnesením Lateránského koncilu zapovězeno vlastnit půdu, zabývat se zemědělstvím či řemeslem. Právě lichva byla Židům povolena, jelikož křesťanům byla naopak zakázána, ovšem peníze se tu a tam právě i křesťanům hodily.

V této souvislosti si dovolím vzpomenout na slova jedné pamětnice. O příběhu židovské rodiny Bradyových z Nového Města na Moravě jsem psal již zde , také tady , a též tu . Pokoušel jsem se od pamětníků získat nějaké informace o tom, jak oni si rodinu Bradyových pamatují. Znám dokonce ženu, která byla Haninou spolužačkou. Ovšem znám i ženu, která se mi svěřila, že její rodina na Bradyovi nepohlíží zrovna hezky. Díky nim prý svého času přišli o střechu nad hlavou. Nepodařilo se mi zjisit, co bylo příčinou. Rodina Bradyových se rozhodně lichvou nezabývala. Měli své malé hokynářství v budově, která na náměstí v Novém Městě na Moravě stojí dodnes. Je tedy možné, že rodina oné ženy dlužila za nákupy v krámku Bradyových a ti se zřejmě jednou rozhodli, že dluhy se mají platit a uplatnili svá práva u někoho, komu dnes říkáme exekutor.

Dovedu si představit, jak právě ti, kteří vidí v praktikách chomutovské radnice a specificky primátorky Řápkové jediný možný a správný postup proti neplatičům a ty, kteří nekritizují snahu města vymoci dluhy, ale jen postup, jak toho město hodlá dosáhnout, nazývají pseudohumisty, jak právě ti by v případě pamětnice a rodiny Brady měli plná ústa židovské chamtivosti a nelidskosti.

Bohužel, svět se skutečně někdy na hlavu staví……