222ZOBRAZENÍ



Musíme se snažit o další formy komunikace, třeba i prostřednictvím placené inzerce, když se naše názory nedostanou do zpravodajství nebo komentářů. Většina sdělovacích prostředků je pravicových nebo konzervativně zaměřených, takže nezbývá než sáhnout po placené inzerci, když chceme šířit naše programová poselství a názory. Už to ostatně běží několik týdnů na stránkách centrálních českých deníků. Domnívám se, že inzeráty představují velmi dobrou možnost a už také mají slušnou sdělnost. Lidé tam mohou najít oblasti, které je zajímají, a zjistit, jaké názory má sociální demokracie.

Od 3. srpna jsme změníli naše internetové stránky. Zcela zásadním způsobem jsou předělány, aby byly schopny také rychle reagovat. Těsně před volbami chceme udělat ještě internetové noviny. Musíme se prostě vyrovnat s tím, že ve sdělovacích prostředcích budeme i nadále otloukánkem. Pokud budou lidé chtít znát naše názory, najdou je na internetu.

Máte za sebou programovou konferenci a nabídli jste sadu Oranžových knih k jednotlivým tématům. Zdůrazňuje se v nich, že jsou určeny k diskusi. Debata ještě neskončila?

Tohle bych rád vysvětlil. Máme věci otevřené, jsme otevření debatě. Chtěl bych také připomenout, že jednotlivé Oranžové knihy byly umisťovány na náš web v dlouhém předstihu, v měsících předcházejících programové konferenci, aby se k nim mohla vyjádřit naše stranická veřejnost i veřejnost obecně. Pokud z této debaty vzešly věci, které jsou slučitelné s naším programem, tak jsme je do Oranžových knih promítli. Samotný volební program ČSSD je koncentrátem Oranžových knih, ty jsou mnohem podrobnější. Ale i v programu chceme ještě některé věci korigovat, doplnit.

V současné době pracujeme také na Vizi pro 21. století a chceme, abychom ji stihli projednat ještě v září. Bude východiskem pro příští vládní strategii rozvoje České republiky.

Pokud jde o Oranžové knihy a další programové dokumenty, komentáře jim přiznávají programovou vynalézavost, ale bývá to provázeno poznámkou, že na něco takového nemáme a že nás chcete zadlužit.

Před volbami připomeneme, kde vzniklo zadlužení České republiky. Podstatná část vznikla v důsledku transformace v první polovině 90. let. Vlády ODS mají na tom velmi významný podíl, a to až do roku 1997, ale přispěly i po roce 2006. Málo platné, v roce 2008 vzrostlo zadlužení o 105 miliard korun. V tomto roce to bude dalších 170 až 200 miliard korun. To přece není věc úřednické vlády, ale vlády Mirka Topolánka. Musíme proto posuzovat naše možnosti velice střízlivě.

Ale dáváme také řadu slibů, které nebudou stát žádné peníze ze státního rozpočtu, a vedle toho přicházíme s návrhy, které rozpočtovým příjmům pomohou.

Když se podíváme, v jaké situaci se tato země nachází, je skoro divné, že někdo usiluje o volební vítězství a chce za to nést odpovědnost. Přibývá extremismu, a dokonce se objevily i teroristické žhářské útoky. Lze to ještě zastavit?

Myslím, že ano, jen je třeba dělat jinou politiku, než jakou dělal ministr vnitra Ivan Langer. Nechci mu sahat do svědomí, ale domnívám se, že tu silnou pozici nácků a Dělnické strany svým způsobem vytvořil, když předložil správnímu soudu naprosto nezvládnutou žádost o zrušení této strany. Druhou věcí je způsob zasahování policistů při jejich akcích. Silně to kontrastuje s tím, jak byli policisté pasívní při napadaných předvolebních akcích sociálních demokratů. Ten první případ dokládá demonstrace Dělnické strany v Litvínově z 30. května. Přišli tam také Mladí sociální demokraté, kteří proti ní protestovali. Rozvinuli plakát - a policisté je sebrali, dali jim želízka a odvedli je na policejní stanici. Když se policisté dozvěděli, že jsou to Mladí sociální demokraté, zdvořile je propustili.

Nicméně, pokud má Dělnická strana takový servis, tak to vypadá, že si ji Langrovci ve vedení České policie střeží jako oko v hlavě. To musí každého znepokojovat. Na mítincích sociální demokracie přitom policie považovala za svobodné vyjádření i to, že se hážou vajíčka. Pak je mi podivné, že policie nenechá antifašisty hovořit s lidmi z Dělnické strany a podobně. Myslím si, že kalkul pana Langera spočíval v tom, aby se vytvořila určitá voličská klientela právě této Dělnické strany v některých oblastech, kde je tradičně silná sociální demokracie, ať je to Ústecký nebo Moravskoslezský kraj.

 Narůstající sociální problémy budou přilévat oleje do ohně. Narůstá množství exekucí, řádí lichváři, lidé se ocitají v zoufalé situaci. Těchto jevů si všímají i Oranžové knihy stínových ministrů spravedlnosti a vnitra.

Určitě se chceme lichvou zabývat a přijmout zákony na ochranu před tímto neblahým jevem.

Sociální demokracie se hodně soustřeďovala na zdravotnické poplatky. Rejstřík toho, co je potřeba udělat, je jistě mnohem širší.

Určitě. Jenom ve zdravotnictví je třeba vedle zdravotnických poplatků zabránit také privatizaci nemocnic, mám na mysli fakultní nemocnice. A privatizaci zdravotních pojišťoven, to zejména. Když se zprivatizuje kontrola nad veřejnými penězi, tak je to jenom špatně.

Výrazná většina občanů odmítá americký radar. Sociální demokracie se k nim připojila. Je to trvalý úkol?

V předvolebním období je samozřejmě nutné, aby strany řekly, jak k této otázce přistupují. My to chceme otevřít a dát jasný závazek voličům. A tady se vracím k úvodní otázce. V naprosté většině sedmnácti nebo osmnácti oblastí, podle kterých se lidé budou rozhodovat, koho volit, vede podle našeho průzkumu sociální demokracie. Radar patří k jedné z nich, ale je tam také zdravotnictví, sociální péče, důchodový systém, školství. Toto vedení ČSSD neztratila, lidé považují její řešení za kompetentnější. Z tohoto důvodu si mohu dovolit optimismus. Lidé se nepohybují v nějaké abstraktní situaci, ve vzduchoprázdnu. Budou posuzovat, jak chce strana přistupovat také k realizaci svého programu. Co vlastně voličům říká a jakou s ní mají zkušenost. Byla schopna věci kompetentně plnit, nebo jen slibovat?

Co si slibujete od zařazení Olgy Zubové na kandidátku ČSSD?

Chtěli jsme ukázat to, co už je dávno faktem. Za dobu, co jsem ve vedení sociální demokracie, za čtyři a čtvrt roku, vzrostl počet členů z 16 tisíc na nějakých 22 tisíc. Vím, že je to hra malých čísel, ale podstatné je, že jsme stranu otevřeli. Otevřeli jsme ji veřejnosti ze všech vrstev. Možná, že se to zatím příliš neprojevuje, ale podobnými gesty to chceme dát najevo. Ukazujeme, že na naší kandidátce může být známý sportovec, jako je Jiří Šlégr, který má blízko k sociální demokracii a dnes už má i dobré zkušenosti z komunální sféry. Nebo Olga Zubová, představitelka části hnutí Zelených, jako signál veřejnosti, že sociální demokracie je otevřenou stranou. Zejména v souvislosti s paní Zubovou zazněly hlasy o kontroverzi v rámci sociální demokracie. Upřímně, tato kontroverze nebyla zdaleka tak silná, jak jsem čekal.

Zdá se, že některé okresní organizace se brání přílivu nových členů.

Samozřejmě, to je vždy, ale nemyslím, že je to specialita sociální demokracie. My to překonáme jen tehdy, pokud se sociální demokracie začne stávat masovou stranou, kdy členstvo vzroste na úroveň 30 až 40 tisíc. Pak už je to něco, co nemůže žádná zájmová skupina na okrese kontrolovat. Pokud by nějaká zájmová skupina blokovala přijímání nových členů, bude konfrontována s tím, že v jiných okresech k nárůstu členské základny dochází. A lidé, kteří nebudou mít nárůst členské základny, se neprosadí v primárních volbách. Všechny to tedy v současné době nutí k tomu, aby stranu otevřeli, a to je, myslím, jenom dobře.

Blíží se 20. výročí obnovy demokracie a zdá se, že společnost je stále nastoupena v zákopech. Jak ji dostat z této situace?

Těžko se mi na to odpovídá, protože nejsem ten, kdo straší bývalým režimem a snaží se ho využívat propagandisticky. To jsou představitelé významné části pravice. Takže tahle otázka je spíš na ně, kdy s tím přestanou a kdy se vrhnou jen na konfrontaci programovou, protože ta má smysl. Domnívám se, že po volební porážce už jim nic jiného nezbude než pochopit, že další volby budou jenom o programové konfrontaci.

Máte za sebou pár dní volna. Měl jste také čas na osobní život?

Určitě, jsem toho plný.  Když jsem včera stříhal živý plot, což je nikdy nekončící práce, žena mne od toho odvolala a musel jsem s ní řešit, jak bude vypadat kočárek pro naše miminko, jaké bude mít barvy a podobně. Samozřejmě, že mne to vrací k reálnému pohledu na svět a na život.

Prozradíte barvu kojeneckého prádla?

Mohu otevřeně říci, že čekáme děvčátko a myslím, že všechno ukazuje, všechna vyšetření, která Petra absolvovala, že to dobře dopadne a dítě bude zdravé.

Máte už pro ně jméno?

Předběžně to vypadá... Nevím, jestli to mohu říci, ale budiž. Žena se zatím přiklání ke jménu Margarita, což je krásné jméno. Řecky to znamená perla.